Potřeby LGBTQI+ osob v oblasti duševního zdraví (čtení)

Jedním z principů afirmativní terapie je vidět člověka jako celistvou bytost a ne zaměřovat se jen na jeho sexualitu nebo gender, nebo na to, že se jeho psychické problémy odvíjí výhradně od jeho sexuální a/nebo genderové identity.

Existují nekonformní lidé, kteří žijí ve velmi akceptujících a podporujících komunitách. V jejich případě internalizovaná homo/transfobie nemusí být tak silná, nebo již může mít nástroje, jak se vypořádat s menšinovým stresem.

LGBTQI+ lidé řeší také spoustu dalších věcí: úzkosti, deprese, problémy s rodičovstvím, smrt blízkých, špatného šéfa nebo existenční hrozby, jako je změna klimatu. LGBTQI+ klientela tak přichází na terapii ze stejných důvodů jako ostatní, sdílejí stejné lidské zkušenosti, proto by zaměření terapeutického procesu mělo být flexibilní a mělo by se vždy řídit přáním a zakázkou klientů*ek.

To nemusí být vždy lehké vyvážit, protože někdy můžeme v průběhu terapie vycítit, že klient*ka je ve stavu popírání nebo se snaží emocionálně potlačit prožité zážitky a emoce spojené s nevhodným chováním okolí. Pokud však nepřichází s úmyslem pracovat na těchto konkrétních tématech, neměla by být sexualita a gender hlavním tématem terapie.

Spíš jde o to využít své znalosti LGBTQI+  tematiky a systémovou perspektivu jako jednu čočku multifokálních brýlí: někdy tato čočka může přispět k diskuzi o klientově*čině životě a k většímu sebepochopení, a tak vidět touto optikou slouží terapeutickému procesu, ale jindy je tato čočka téměř nebo zcela irelevantní pro aktuální terapeutickou konverzaci, proto je pak lepší podívat se na věc skrze jinou čočku multifokálních brýlí.

Zkušenost s pocity odlišnosti, pocit rizika spojený s otevřeností vůči ostatním, způsoby, jakými se identita člověka neodráží v kultuře a každodenním životě – toto jsou některé z nejčastějších zkušeností LGBTQI+ osob. Při terapii je důležité o těchto zkušenostech přemýšlet a mít je na paměti.

Tyto zkušenosti však nejsou čistě výsledkem sexuality nebo genderové identity, existuje mnoho dalších aspektů a faktorů, které přispívají k jejich utváření, a které jsou v komplexním vztahu s LGBTQI+ identitou. Zkušenosti, které tvoří identitu „jinakosti“, mohou být například na základě nepříznivých zážitků s rodinnými nebo školními vztahy nebo sociální potíže s jinými částmi identity, např. být „geek“. Tyto zkušenosti a způsob jejich propojení s LGBTQI+ identitou stojí za to v terapii prozkoumat.

Celkově vzato, LGBTQI+ klientela řeší srovnatelná témata jako všichni ostatní, i když existují výzvy, kterým čelí častěji. Může jít např. o vztah s jejich původní rodinou, partnery či partnerkami, dětmi nebo přáteli, který může být v rozporu s kulturními normami.

V uspořádání jejich vztahů může být obtížnější se zorientovat, protože často nebývají v souladu s heterormativními skripty. Například etická nemonogamie je přítomna ve více než polovině vztahů u gayů (Nichols, 2020), nebo jsou biologické vazby častěji nahrazovány vazbami založenými na jiných než příbuzenských základech (tzv. „zvolená rodina“ tvořená blízkými lidmi bez biologických vazeb).

Demonstrování akceptačního postoje v terapii by tedy mělo zahrnovat i znalost a akceptování alternativních forem vztahů a sexuálních tužeb (např. kink, BDSM).

 

Budování důvěry

Kvalitní terapeutický vztah je zásadní při jakékoli terapii, ale budování důvěry při práci s LGBTQI+ osobami je zvláště důležité a je třeba toto nepodcenit, protože LGBTQI+ klientela již může mít zkušenost s poškozujícími „pomáhajícími“ vztahy a na základě toho přistupovat na začátku ke všemu s větší nedůvěrou a větší potřebou si vše testovat.

Zde se hodí větší otevřenost odpovědím na otázky týkající se např. profesního postoje. To může být těžší pro ty, co byli*y vycvičeni*y k tomu neodpovídat na otázky, ale spíše než zůstat jako prázdná stránka, respektováním a přijímáním potřeb klienta*ky je možné vytvořit nehodnotící prostředí, které poskytuje pocit bezpečí.

Je také možné povzbuzovat LGBTQI+ člověka, aby otevřeně vyjádřil své obavy z terapeutického procesu, například pokud terapeut*ky nevědomky použije výraz, který pro LGBTQI+ člověka není úplně příjemný. To může pomoci prohloubit terapeutický vztah a klient*ka se může naučit dávat zpětnou vazbu v bezpečném prostředí.

 

Sexuální orientace terapeuta*ky

Vlastní sexuální nebo genderová identita by měla být při terapii irelevantní. Klíčovými hodnotami je schopnost emaptie a přijeti duhého takového, jaký je. K tomu je třeba umět pojmenovat a zpracovat vlastní stereotypy a předsudky (nejen v LGBTQI+ tématech) a také reflektovat vlastní hetero/cissexismus a překonávat jej. Pokud klient*ka vycítí třeba jen náznaky hetero/cissexismu, může zatajovat určité důležité informace a vytvářet kvalitní terapeutický vztah tak může být těžší, ne-li nemožné.

Ne-LGBTQI+ terapeuti*ky mohou pomoci přepsat špatné zkušenosti s heterosexismem a mohou usnadnit další přenosové procesy, také mohou sloužit jako vzory.

To, zda sdělit informaci o vlastní LGBTQI+ identitě, je třeba dobře zvažovat a myslet na procesy přenosu a protipřenosu. I když tato otázka může padnout, je vždy na terapeutovi*ce, jak se se k tomu postaví.

 

Důležité poznámky

  • Být součástí LGBTQI+ komunity je stigmatizující
  • Kde je klient*ka v procesu coming outu
  • Nenechte heterosexismus převzít kontrolu – nepředpokládejte ničí sexuální orientaci
  • Zásadní je používat senzitivní a inkluzivní jazyk
  • Důležitá je i otevřenost – LGBTQI+ identity jsou rozmanité a lidé mají různé životní zkušenosti
  • LGBTQI+ identita klienta*ky se může v průběhu času vyvíjet
  • Klienti*ky by měli*y mít možnost o tématu sexuální orientace nebo genderové identity mluvit vlastními slovy a pomocí vlastních definic
  • Seznamte se s LGBTQI+ tematikou a specifiky LGBTQI+ klientely
  • Dávejte najevo podporu a přijetí různými způsoby (symboly, knihy atd.)
  • Pracujte kriticky s vlastními kompetencemi, předsudky a stereotypy
  • Klienti*ky tu nejsou od toho, aby vás učili*y o LGBTQI+ tematice
  • Pokuste se nemyslet na sexuální orientaci nebo genderovou identitu klienta*ky: může to sice mít vliv i na jiné problémy klientka*ky, ale nenechte si tím odvádět pozornost
  • Neustále se vzdělávejte