Překážky pro LGBTQI+ osoby v přístupu k sociálním službám (čtení)

Sexuální orientace nebo genderová identita by neměla hrát v přístupu k sociálním službám roli, v praxi se však různí poskytovatelé služeb staví k LGBT+ osobám různě. Nejčastěji zmiňované překážky ze strany většinové společnosti, pokud jde o péči o LGBT+ klienty*ky v sociálních službách, bývají následující (dle Fish, 2012):

Nedostatek zkušeností s LGBT+ lidmi, nedostatek informací o tématu genderové identity a sexuální orientace

Překážkou na straně poskytovatelů sociálních služeb v přístupu k LGBTQI+ lidem bývá často jejich neznalost tématu a málo zkušeností se specifičností potřeb těchto osob v sociální oblasti.

K nízké míře informovanosti se navíc vážou mnohé mýty a nepravdy, které o lidech menšinové sexuální orientace či genderové identity mezi veřejností kolují.

Aby tedy byly LGBTQI+ lidem sociální služby dostupnější, je třeba zvyšovat informovanost jejich poskytovatelů v této oblasti.

„Nechceme se dotknout ostatních uživatelů*uživatelek služeb.“

Častou poznámkou v diskuzi o potřebě poskytovat služby LGBTQI+ lidem je, že ostatní uživatelé*ky služeb se budou cítit nepříjemně.

Dochází např. k neochotě nabízet starším párům stejného genderu společný pokoj v domově pro seniory kvůli obavám z reakcí ostatních klientů či klientek.

Sociální služby je potřeba poskytovat všem bez ohledu na jejich charakteristiky. Pokud vyvstane mezi klienty*kami zařízení či služby nějaké pohoršení kvůli LGBTQI+ osobám, je třeba se s nimi o tom bavit, ne kvůli tomu LGBTQI+ klientele zavírat dveře.

„Jsme otevřeni všem stejně, rozdíly neřešíme.“

Při poskytování sociálních služeb je třeba brát v úvahu různé potřeby a zkušenosti uživatelů*ek. Stejné zacházení se všemi bez rozdílu naznačuje, že sociální služba k individuálním rozdílům, potřebám a zkušenostem nepřihlíží.

“K žádné diskriminaci na základě sexuální orientace nebo genderové identity tady nedochází.”

Někteří poskytovatelé sociálních služeb tvrdí, že vzhledem k tomu, že právní předpisy nabízejí ochranu před diskriminací, se žádná diskriminace LGBTQI+ osobám neděje.

To ale není tak úplně pravda, ve společnosti stále ještě přetrvávají otevřené či skryté formy homofobie nebo transfobie. Stále se může stát např. to, že když zaměstnavatel zjistí, že zaměstnanec je gay (lesba, trans osoba), tak hledá cestu, jak se ho zbavit, jen nemůže otevřeně přiznat, že je to kvůli jeho*jí sexuální orientaci či genderové identitě.