Úvod do specifik sociální práce s LGBTQI+ lidmi (čtení)
Sociální práce obecně podporuje společenskou změnu, rozvoj, soudržnost a posílení postavení lidí i komunit.
Zaměřuje se na člověka v jeho prostředí a uznává důležitost rodiny, komunity, kultury, právních, sociálních, duchovních a ekonomických vlivů, které ovlivňují kvalitu života jednotlivců, rodin, skupin i komunit.
Praxe sociální práce zahrnuje pochopení lidského vývoje, chování a sociálních, ekonomických a kulturních institucí a interakcí.
Praxe sociální práce reaguje na potřeby jednotlivců, rodin, skupin a komunit a řeší bariéry a nespravedlnosti v organizacích a společnosti.
Sociální práce také spolupracuje s dalšími odborníky*icemi a organizacemi na poskytování služeb, zlepšování podmínek a vytváření příležitostí pro růst, zotavení a osobní rozvoj.
Požadavek, aby sociální práce podporovala sociální spravedlnost mimo jiné také pro LGBTQI+ osoby, je součástí etického kodexu, který společně vytvořily Mezinárodní federace sociálních pracovníků (IFSW) a Mezinárodní asociace škol sociální práce (IASSW) v roce 2004:
„Sociální pracovníci*ice konfrontují diskriminaci, která mimo jiné zahrnuje věk, zdravotní stav, společenský stav, sociální třídu, kulturu, etnický původ, gender, genderovou identitu, jazyk, národnost (nebo její absenci), názory, jiné tělesné charakteristiky, fyzické nebo duševní schopnosti, politické přesvědčení, chudobu, barvu pleti, vztahový status, náboženské vyznání, pohlaví, sexuální orientaci, socioekonomický status, duchovní přesvědčení nebo strukturu rodiny.“
Yogyakartské principy (The Yogyakarta Principles, 2006) jako globální charta lidských práv pro oblast sexuální orientace a genderové identity – vznikly v reakci na zneužívání a diskriminaci LGBTI+ osob.
10. listopadu 2017 byl zveřejněn rozšiřující dokument odrážející vývoj mezinárodního práva a praxe v oblasti lidských práv od roku 2006 – The Yogyakarta Principles plus 10.
