Odkazování (čtení)

Je dobré znát své hranice. Pokud máme pocit, že volá někdo, jehož zakázka je nad naše síly (např. domácí násilí) nebo někdo v náročné životní situaci, někdo v hluboké depresi atd., je dobré zvážit, zda společně s možností volat na linku/využívat chat nemotivovat daného člověka k využití určité odborné služby, která se na danou problematiku specializuje (např. intervenční centra, krizová centra, psychiatrické ambulance a podobně).

Někdy si o kontakty řekne volající/chatující sám*sama, proto je dobré mít k dispozici mapu podpory, která se průběžně aktualizuje a doplňuje. Základem jsou v tomto případě LGBTQI+ respektující služby a organizace.

Příklady odkazování 

• Matka LGBTQI+ dítěte si přeje poznat jiné rodiče. Má problémy s přijetím svého dítěte a přeje si naslouchat tomu, jak se s těmito problémy vypořádali ostatní. Operátor poskytne matce příslušný kontakt a odkaz na web pro bližší informace.
• Klient s dlouhou historií klinické deprese napíše na krizový chat. Operátorka projevuje empatický a přijímající přístup, ale má pocit, že rozsah chatové služby je omezený. Po úvodním mapování operátorka navrhne, aby klient vyhledal psychologickou pomoc a poskytne relevantní kontakty.