Aktivní naslouchání
Poradenství a jednání s lidmi na krizové lince nebo online chatu se dost liší od jednání tváří v tvář. Na krizové lince se buduje vztah s klienty*kami nasloucháním, reflexí, shrnutím, projevováním porozumění, podporou a empatií. Úkolem je zmapovat příběh člověka na lince prostřednictvím otevřených otázek, zorientovat se v aktuální situaci a motivovat klienta*ku k řešení situace nebo za pomocí zdrojů, co má k dispozici. Základní podmínkou pro toto všechno je aktivní naslouchání.
Otevřené otázky
Je důležité klást otázky, které dávají možnost otevřené odpovědi, a vyhýbat se otázce „Proč?“, protože může vyvolávat pocity viny a znít jako odsouzení. Může to vést k tomu, že se člověk emočně vypne. Mapujeme emoční stav, současnou situaci a vyhlídky do budoucna tím, že se ptáme „Jak?“, „Co?“, „Kde?“, „Kdo?“.
Nikdy nic nepředpokládáme, ale snažíme se doptat a objasnit, pokud něčemu nerozumíme. Je také důležité nikoho nesoudit nebo promítat vlastní pocity ze situace na druhého; to je zásadní zejména při práci s LGBTQI+ volajícími.
Příklady otevřených otázek:
Reflektování
Může to znít trochu neintuitivně, ale parafrázování nebo opakování slov či vět danou osobu nejen povzbudí, aby pokračovala v mluvení, ale také ji podpoří v pocitu, že je jí nasloucháno. Zvláště když mluvíme o online chatu, je velmi důležité, aby daná osoba cítila, že je slyšet (v každém významu tohoto slova).
Příklad:
| Volající | Právě jsem ztratil svého nejlepšího přítele. Znal jsem ho tak dlouho, jak si jenom pamatuju! Je to hrozný pocit! | |
| To mě mrzí. Právě jste přišel o nejlepšího přítele, kterého znáte prakticky celý život. Vypadá to, že neprožíváte lehké chvíle. | Operátor*ka |
Ověřování
Po reflexi směrem k volající/chatující osobě je třeba situaci dále mapovat, rozšiřovat kontext. Může se stát, že se volající jen o něčem zmíní a pak skočí na jiný bod. Nebojte se požádat o bližší vysvětlení, např.: „Opravte mě, pokud se mýlím, ale chápu správně, že…“, „Můžete mi říct více o…?“ atd. Můžeme mít různé hypotézy a představy, je ale třeba si vše vyjasnit a ověřit u volající/chatující osoby.
Práce s emocemi
V průběhu hovoru nebo chatu je dobré se věnovat i emocím, které mohou nebo nemusí být pojmenovány ze strany volající/chatující osoby. Může jít jak o projevení účasti, soucítění nebo podpory z naší strany, tak o to dát možnost ventilovat emoce volající/chatující osobě, protože je běžné, že v náročných situacích jsou silné emoce přítomny a je důležité mít prostor pro jejich ventilaci.
Sumarizace
Shrnutí je klíčovou součástí rozhovoru/chatu. Ukazuje na vaše aktivní zapojení a emocionální angažovost. Mít určitý odstup pak pomůže při shrnutí situace se všemi kroky, které jste podnikli*y, a zásadními body, kterých jste se během rozhovoru dotkli*y. Volající*chatující tak bude cítit pochopení, podporu, ocenění.
Klíčové fáze hovoru nebo chatu
| Fáze hovoru/chatu | Klíčové dovednosti |
| Úvod | • Být připraven*a na hovor/chat
• Telefon může zvonit/chat může být zahájen • Představení a pozdrav • Malé povzbuzení na úvod • V případě potřeby sdělit důležité informace o důvěrnosti sdělení a podobně |
| Mapování | • Otevřené otázky
• Aktivní naslouchání • Empatické reakce a práce s emocemi • Hypotetické otázky • Reflexe |
| Vyjasňování | • Parafrázování
• Ověřovací otázky |
| Popis dalších kroků | • Povídání o možnostech
• Edukace, poskytnutí důležitých informací • Informace o jiných službách, které by mohly v dané situaci pomoct |
| Zakončení | • Sumarizace
• Podpora dalšího kontaktu • Informace o případných dalších akcích po skončení hovoru/chatu |
| Po skončení kontaktu | • Pořízení zápisu
• Debriefing s kolegou nebo kolegyní, pokud je možnost • Uzavření hovoru/chatu pro sebe, bývá dobré si pro to vytvořit I nějaký rituál, po náročném hovoru se jít osprchovat, odměnit se něčím dobrým a podobně • Požádat o supervizi, pokud je třeba |