Blízcí LGBTQI+ osob během coming outu (čtení)
- Rodiče LGBTQI+ dětí
Mnoho rodičů se cítí nejistě, když se dozví o LGBTQI+ identitě svých dětí. Mohou prožívat širokou škálu různých emocí a nemusí tedy reagovat vždy pozitivně a podpůrně.
Rozpolceni mezi svými přesvědčeními, kulturními normami, strachem, studem, vinou a láskou ke svým potomkům mohou říkat: „Radši to nikomu neříkej.“ „Musíš nosit tyhle šaty/tenhle účes?“ „Počkej, až vystuduješ, pak si můžeš dělat, co chceš.“ dospívající vnímají tyto věty jako odmítnutí, ale často jimi rodiče jen maskují úzkost a strach ze světa, co není vždy přátelský.
Někteří rodiče ale zastávají velmi negativní postoje vůči otázkám rozmanitosti sexuální orientace a/nebo genderové identity. Reagují tak projevy nepřátelství či násilím: některé LGBTQI+ děti jsou fyzicky trestány, citově vydírány, sexuálně zneužívány, nuceny k reparačním terapiím, vyhozeny z domu či dokonce zabity svými rodiči nebo opatrovníky. V těchto případech bývá nutné zasáhnout za součinnosti se sociálními službami, policií a dalšími institucemi.
Nepřijetí v rodině může u dětí zvýšit riziko deprese, sebepoškozování, sebevraždy, infekce HIV a pohlavně přenosných chorob a dalších zdravotních problémů (např. anorexie, bulimie, zneužívání drog, tabáku a alkoholu).
Rodičům se však často uleví, když zjistí, že mluvit s dětmi o jejich identitě a podporovat své gay, lesbické nebo transgender dítě pomáhá chránit jej před těmito riziky a působí pozitivně na jeho psychickou i tělesnou pohodu.
Článek: Hejty vůči trans a nebinárním lidem? Je to reakce na pocit ohrožení, říká psycholog
2. Manželé*manželky a partneři*partnerky
Může se z různých důvodů stát, že ke coming outu dojde v heterosexuálním partnerském vztahu nebo v manželství. Tato situace bývá velmi náročná a emocionálně intenzivní pro obě strany, navíc zde mohou být zapojeny i děti a širší rodina.
Ke coming outům může ale docházet i v queer vztazích nebo registrovaném partnerství. Může jít např. o coming out bisexuální či pansexuální, coming out týkající se genderové identity, případně vztahové nastavení (preference polygamie oproti monogamii, zájem o BDSM a podobně).
Může se ale i stát, že člověk se se svou identitou nebo vztahovým nastavením druhému nesvěří, protože třeba nechce riskovat ukončení vztahu. Tak se snaží potlačit část sama sebe, dovolí si být sám*sama sebou v nepřítomnosti partnera, případně navazuje paralelní vztahy s cílem sytit potřeby, které primární vztah nasytit nedokáže.
3. Děti LGBTQI+ osob
V dnešní době se již považuje za vědecky prokázané, že schopnost být dobrým rodičem nesouvisí se sexuální orientací nebo genderovou identitou. Pro psychický vývoj dítěte má zásadní vliv kvalita vztahů v rodině a širší sociální prostředí než např. sexuální orientace, genderová identita nebo biologická spřízněnost s rodiči. Neheterosexuální páry tvoří stejně pevné vztahy s obdobným emocionálním poutem jako páry heterosexuální.
Obavy o nedostatek mužských či ženských vzorů jsou neopodstatněné, variant výchovy dětí je již dnes mnoho a žádný z modelů nevede automaticky dítě k patologickému vývoji nebo dysfunkci.
Klíčové pro zdravý vývoj dítěte je, aby mělo rodiče, kteří ho milují, věnují se mu a zároveň dokáží řešit problémy a jsou si vzájemně oporou.
O coming outu svému dítěti (v AJ)
