Faktory ovlivňující proces coming outu – intersekcionalita (čtení)
Coming out není jen otázka hledání sebepřijetí – je to věc často propojená se záležitostmi týkajícími se etnicity, věku, kariéry, sociálního okolí nebo schopnosti vypořádat se s potenciálními důsledky (duševní zdraví, podpora vztahů, atd).
- Věk
Zkušenosti LGBTQI+ osob se mohou podstatně lišit v závislosti na jejich věku. Doba, ve které člověk žije, ovlivňuje jeho život z hlediska postojů, názorů, terminologie nebo třeba vědomí vlastní identity a ochoty procházet coming outem.
Dospívání*
Během dospívání se formuje osobnost člověka včetně sebevědomí a vlastního sebeobrazu. Mladý člověk je velmi citlivý na projevy hetero/cisnormativity, ať na ně narazí ve škole, doma nebo na sociálních sítích. Některé tyto projevy mohou být velmi subtilní (např. vtipkování), ale to nic nemění na tom, že mohou mladého LGBT+ člověka zraňovat až traumatizovat a narušovat jeho psychický vývoj a pozdější ochotu ke coming outu.
Pokud dospívající ve svých otázkách zůstává sám, není respektován nebo je dokonce nucen k přijetí své genderové role na základě společenských očekávání („Jsi chlapec a jako chlapec se musíš cítit a chovat“), může v důsledku tohoto dojít k narušení jeho sociálních vazeb, rodinného prostředí nebo i vnímání sebe sama atd.
Rizikové chování u LGBT+ dětí a mládeže (sebepoškozování, zneužívání alkoholu či drog, sebevražedné jednání atd.) však podle výzkumů klesá s tím, jak roste respekt vůči LGBT+ lidem ve společnosti.
* Kol. aut. Specifika sociální práce respektující genderovou, sexuální a vztahovou rozmanitost: Část II – Životní události. Praha: Prague Pride z.s., 2021. ISBN 978-80-908096-3-5.
Stárnoucí lesby, gayové, bisexuální a trans osoby*
Mnozí lidé redukují identitu LGBTQI+ osob pouze na sexualitu, zároveň ve společnosti stále převažuje představa, že stárnoucí člověk je asexuální, že již nemá zájem nebo energii se intimně, sexuálně projevovat. Pokud se tyto dva předsudky navzájem protnou, výsledkem je přesvědčení, že starý gay, lesba nebo transgender osoba nemohou existovat.
Specifika stárnoucích LGBTQI+ osob v ČR jsou dána především tím, že svůj život prožili*y ve společnosti, která určité formy vyjádření sexuality a genderu stigmatizovala. Současná generace LGBTQI+ senior*ek v ČR se v porovnání s mladšími ročníky častěji setkávala s diskriminací, mnozí mají zkušenost heterosexuálního manželství a jsou ostražití k veřejnému coming outu. Je u nich také zvýšené riziko sociální izolace.
Podle zahraničních výzkumů mají lesby a gayové 2x větší pravděpodobnost, že budou stárnout sami, a 4x větší pravděpodobnost, že budou stárnout bez dětí. LGBT+ senioři*ky nespoléhají tolik na pomoc příbuzných, namísto toho zdůrazňují význam sítě přátel, tzv. zvolenou rodinu.
* Kol. aut. Specifika sociální práce respektující genderovou, sexuální a vztahovou rozmanitost: Část II – Životní události. Praha: Prague Pride z.s., 2021. ISBN 978-80-908096-3-5.
2. Víra nebo náboženství
Mnoho LGBTQI+ osob pochází z náboženského prostředí, kde je rozmanitost sexuální orientace nebo genderové identity považována za hřích. Zatímco v terapii by se mělo pracovat na bezpodmínečném přijetí sexuální orientace nebo genderové identity člověka, případně překonávat internalizovanou homofobii/transfobii, je důležité vzít v úvahu i to, že některé rodiny nemusí nikdy dojít ke stejnému postoji. Někdy najdou věřící LGBTQI+ lidé přijetí v progresivnějším náboženském prostředí, jindy se mohou rozhodnout, že nebudou před okolím procházet coming outem, nebo si zvolí alternativní životní styl, u něhož jsou sexualita a genderové vyjádření méně důležité.
3. Průsečíky
Kulturní, etnické nebo politické pozadí
Je třeba vzít v úvahu i další identity naší klientely. Různé skupiny nahlížejí na genderovou a sexuální rozmanitost různě. Například rozhodnutí projít coming outem může být náročnější pro LGBTQI+ mládež v Romské nebo jiné etnické skupině.
Je také velmi důležité myslet i na kulturní rozmanitost v současné rychle se měnícím společnosti v důsledku migrace. Pro transgender osoby existuje vysoké riziko diskriminace při překračování hranic, pokud se jejich těla neshodují s pohlavím uvedeným v dokladech. Někdy je jim odepřena i zdravotní péče, hormonální terapie nebo mohou být kriminalizovány.
Tělesné, smyslové a kognitivně-emocionální znevýhodnění
LGBTQI+ osoby se zdravotním znevýhodněním mohou zažívat pocit neviditelnosti kvůli převládajícím společenským názorům na tyto osoby jako na nesexuální a izolované. Tím může být negativně ovlivněno jejich sebepojetí, smysl pro autonomii, osobní svoboda jednání, rozvíjení sexuality a sebevědomí. Mohou pociťovat tlak na to, aby byli „normální“ alespoň ve své genderové a sexuální identitě a zapadali do genderových stereotypů (muži jako silní a nezávislí a ženy slabé a přizpůsobivé).
