Individuální práce s LGBTQI+ studujícími (čtení)

Pro LGBTQI+ studující představuje otevření se komukoli jisté riziko, proto je důležité vytvořit bezpečný prostor, kde budou cítit respekt a příjímání a budou moci otevřeně mluvit o tom, co je trápí.

Přestože LGBT studující věří, že školní poradci*kyně je podpoří, mnoho z nich se nesvěřilo se svou sexuální orientací buď ze strachu, že je odsoudí, nebo ze strachu, že by se jejich vztah mohl zhoršit. LGBT mládež používala vodítka jako politická příslušnost nebo LGBT symboly, aby zjistila, zda by je jejich poradce*poradkyně podpořil*a (Roe, 2013).

Při poradenství je nezbytně nutné respektovat důvěrnost a nesdělovat soukromé informace třetím osobám.

Obavy o důvěrnost představují potenciální překážku pro podpůrný vztah v rámci školního poradenství. Konkrétně studující zajímalo, jestli se to, co řeknou, dozví i jejich rodiče nebo jiní lidé (Roe 2013).

Je důležité studujícím naslouchat, nesoudit, nebagatelizovat to, s čím přijdou, podpořit je.

Účastníci*ice studie zaměřené na školní poradenství uvedli*y, že neočekávají podporu ve formě komplikovaných intervencí, ale že je důležité mít někoho, kdo jednoduše naslouchá jejich obavám a potřebám (Roe, 2013).

Školní poradce či poradkyně je možná úplně první člověk, kterému se studující svěří se svou sexuální orientací nebo genderovou identitou, proto je třeba vážit si důvěry, která je do něj*ní vložena.

Je dobré pomáhat studujícím s přijímáním sebe sama, se zplnomocňováním sebe sama. Přijímat je, jací jsou, včetně rozmanité milostné orientace, genderové identity nebo genderového projevu, a být si vědom*a i toho, že do hry mohou vstupovat i další identity (náboženství, etnicita, znevýhodnění a podobně) a člověka nějakým způsobem ovlivňovat.

Zároveň je třeba umět citlivě pracovat s jazykem a terminologií jakožto svého pracovního nástroje. Používat nejlépe neutrální jazyk bez heteronormativních konotací (například „Vídáš se s někým?“ místo „Máš přítele/přítelkyni?“), aktuální LGBTQI+ terminologii a respektovat zájmena a jméno, které daná osoba používá.

Někdy je lepší dát doporučení na někoho jiného, než se snažit věci lámat přes koleno. Pokud existují otázky, na které nedokážete odpovědět, hodí se mít při sobě kontakty na LGBTQI+ organizace či poradny a odkazovat na ně. Jednou z poraden, na které je možné odkazovat v ČR, je sbarvouven.cz.

Jedním z důležitých témat, která mohou v poradenském procesu vyvstat, je otázka coming outu (viz modul 4 o procesu coming outu).

V rámci poradenství je možné se zaměřit například na pomoc s prozkoumáním rizik a výhody coming outu, způsobů, jak je možné ho provést, a poradit se o tom, komu a kdy. Pokud se pro coming out studující rozhodne, je užitečné vytvořit plán.

Otázky, které mohou podpořit studující v poradenském procesu, pokud jde o otázku coming outu, dle Berzona (Molnar, 2018):

• Kdo? Komu se chce studující svěřit a jaký je jejich vztah? Jaké by mohly být možné reakce na coming out a jak to může jejich vztah ovlivnit?
• Co? Příprava na to, jak coming out podat, co říct.
• Proč? Otázka motivace ke coming outu a příprava na otázky, které mohou přijít, když se studující lidem svěří se svou milostnou orientací nebo genderovou identitou.
• Kde? Otázka místa, které by mohlo být ke coming outu vhodné.
• Kdy? Otázka nejlepšího načasování.

Pokud jde o otázku, komu to říct, vodítkem pro rozhodování mohou být následující podněty:

• Volba osoby, kterou studující vnímá jako nejvíc podporující
• Prozkoumání možných reakcí na coming out
• Identifikace potenciálních problémů
• Identifikace benefitů coming outu tomuto člověku

Nápady a podněty týkajícího se coming outu rodičům pro gaye a lesby dle Barreta a Logana (Molnar, 2018): 

• Pomáhá cítit se dobře jako gay nebo lesba, a mít ujasněnou svou sexuální identitu před zvažováním coming outu.
• Načasování by mělo být co nejpříznivější vůči osobě, které se chceme svěřit. To znamená vyhýbat se coming outu ve chvílích velkého stresu prožívaného rodiči, jako jsou např. zdravotní problémy, rozvod nebo konflikty v rodinných vztazích nebo problémy v práci.
• Je dobré se připravit na to, že coming out může vyvolat široké spektrum emocí u osoby, které se svěřujeme. Mnoho rodičů se může zpočátku cítit zahanbeně, šokovaně nebo rozzlobeně, ale časem se uklidní a jsou přijímající a podpůrní.
• Po coming outu se vyplatí s rodiči udržovat otevřenou a nenásilnou komunikaci a dát jim čas na přizpůsobení a pochopení situace. Pravděpodobně to bude nějakou dobu trvat, protože je to proces i pro ně.
• Pomoci může i setkávání s dalšími gayi a lesbami a jejich rodiči a zjišťování si informací o tom, co znamená být lesba nebo gay.

Další tipy pro školní poradenství:

• Nepředpokládejte, že všichni ve škole jsou heterosexuální a cisgender (včetně vyučujících a dalších zaměstnanců*kyň školy) nebo že každý, kdo zažil homofobní, bifobní nebo transfobní šikanu, je LGBTQI+.
• Nesnažte se měnit ničí sexuální orientaci nebo genderovou identitu. Pokud v tom mladý člověk nemá ještě jasno, měl by mít možnost se o tom tématu poradit v bezpečném prostředí a bez nátlaku v cis nebo heteronormativním směru.
• Nesdělujte informace o sexuální orientaci nebo genderové identitě studujících, ani žádné jiné soukromé informace, které s vámi studující sdílí, nikomu dalšímu (rodičům, vyučujícím, vedení školy atd.).