Nejčastější formy násilí, které zažívají LGBTQI+ osoby (čtení)

Násilí a diskriminace může mít mnoho podob, ale vždy jsou zaměřeny na jednu věc: moc a kontrolu nad osobou, proti které jsou namířeny. LGBTQI+ lidé jsou bohužel často cílem obtěžování nebo zneužívání z důvodu své genderové identity nebo sexuální orientace. Cílem ale mohou být i cis a heterosexuální lidé, pokud jsou považováni za LGBTQI+.

Diskriminace

Diskriminace se dá popsat jako nerovné zacházení ve srovnatelných situacích. LGBTI+ lidé čelí diskriminaci v různých aspektech svého života, nejčastěji jde o oblast vzdělávání, práce a kariéry, zdravotnictví, veřejné prostory, media nebo náboženské skupiny a komunity.

Diskriminace je ve většině zemí zakázána zákonem. V české legislativě je diskriminace zakázána v Listině základních práv a svobod. V prvním článku Listina stanovuje, že „lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech“. Třetí článek pak říká, že „základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení“.

Dále v ČR platí zákon 198/2009 Sb. o rovném zacházení a o právních prostředcích před diskriminací, obecně známý jako „antidiskriminační zákon“. Kromě něj se tématu diskriminace věnují i další zákony (o zaměstnanosti apod.).

Podle trestního zákoníku je diskriminace skupiny lidí trestným činem.

Diskriminace může být přímá a nepřímá.

Přímou diskriminací je takové jednání, při němž se s jednou osobou zachází méně příznivě než s jinou ve srovnatelné situaci. Například když zaměstnavatel na pracovní pozici nepřijme ženu, která má potřebnou kvalifikaci, jen z toho důvodu, že je žena.

Nepřímou diskriminací je takové jednání, při němž se s někým zachází méně příznivě na základě kritéria, které je zdánlivě neutrální. Například když se do restaurace nesmí se psem, což také znamená zákaz vstupu osobám se zdravotním znevýhodněním, které využívají asistenční psy.

Ve výzkumu VOP (2019) uvedla více než třetina LGBT+ respondentů a respondentek, že během posledních pěti let pocítili*y diskriminaci.

Mikroagrese

Mikroagrese komunikují nepřátelské, hanlivé nebo negativní postoje vůči lidem z obvykle utlačovaných skupin, ale i lidem mimo určité normy (např. lidé s nadváhou, nešikovní na tělocvik a podobně). Mohou být úmyslné nebo neúmyslné. Mohou mít různé formy – verbální i neverbální.

Mikroagrese jsou bohužel tak běžnými, že si jich většina lidí ani nevšimne, nebo je bagatelizuje. Je proto důležité o nich mluvit, vědět o nich, umět je identifikovat.

Příklady mikroagresí:

Přiřazování inteligence k člověku na základě jeho genderu (muž k ženě: „Nikdy bych nehádal, že jste vědkyně.“)

Popírání sexismu/cisheterosexismu („Mám přátele gaye/translidi, a ti se dívají na věc úplně stejně.“)

Popírání genderové rozmanitosti („Existují pouze dvě pohlaví: mužské a ženské.“)

Rádoby komplimenty („Vypadáte dobře, vůbec ne jako trans“) – vyjadřujeme tím, že pokud je na člověku poznat, že je trans, je to špatně, a že předpokládáme, že všichni trans lidé „jsou stejní“ a rozpoznáme je, takové generalizované předpoklady tvoří stereotypy

Outing – zveřejnění sexuální orientace nebo genderové identity třetí osobě bez souhlasu toho, koho se to týká

Používání zastaralé nebo urážlivé terminologie a podobně

Domácí násilí

Jedná se o násilí mezi členy jedné domácnosti, kde je vždy jasné rozložení rolí – útočící a bránící se strana. Může mít mnoho podob (fyzické násilí, psychické násilí, emoční vydírání, ekonomické, sociální či sexuální násilí atd.).

Obzvláště zranitelné v tomto smyslu jsou LGBTQI+ děti, které kvůli své genderové identitě nebo sexuální orientaci mohou zažívat násilí ze strany rodinných příslušníků a jsou ohroženy útěkem či ztrátou domova.

Předsudečné násilí

Jde o takové násilí, které je motivováno předsudky útočící osoby vůči skupině, kterou v jejích očích reprezentuje napadená osoba, ať je té skupiny součástí nebo ne. Může nabývat různých podob od verbálních útoků přes psychický nátlak, útoků na majetek až po fyzické násilí.

Takové jednání slouží i jako poselství celé skupině, že je ve společnosti nevítaná a není tu pro ni bezpečno, což může vést k tomu, že LGBTQI+ lidé skrývají svou identitu ve strachu o své bezpečí.

V českém právním řádu je násilí motivované nenávistí zohledněno v podobě speciálních trestných činů, anebo jako přitěžující okolnost při uložení trestního postihu. Pojetí zločinu z nenávisti se blíží nejvíce:

• § 355 trestního zákoníku (č. 40/2009 Sb.) – Hanobení národa, etnické skupiny, rasy a přesvědčení
• § 356 – Podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod
• § 352 – Násilí proti skupině obyvatel a proti jednotlivci
• Podle § 42 písm. b) může jít i o přitěžující okolnost v případě jiných trestných činů

Násilí z nenávisti proti LGBTI+ je stále přítomno v celé Evropě. Evropský průzkum FRA LGBT (2019) zjistil, že 11 % LGBTI+ lidí zažilo fyzické nebo sexuální útoky kvůli tomu, že byli LGBTI+, během posledních pěti let, a 38 % osob mělo zkušenost s obtěžováním během posledního roku.

U osob, které zažily napadení motivované předsudky, je pravděpodobnější, že se u nich projeví posttraumatický stres, obavy o bezpečnost, deprese nebo úzkosti. I pouhé svědectví o diskriminaci nebo útoku na vlastní skupinu může vést k pocitu ohrožení.

Hate speech

Jedním z projevů zločinů z nenávisti je i tzv. hate speech, tedy nenávistné projevy, podněcování a povzbuzování k nenávisti, diskriminaci nebo nepřátelství.

Nenávistné projevy vůči LGBTQI+ lidem se snaží podporovat a ospravedlňovat nenávist a nepřátelství proti nim, a mohou také přispět k celkové negativní společenské atmosféře vůči těmto osobám: tam, kde jsou nenávistné projevy akceptovány nebo tolerovány, je i větší pravděpodobnost přímých útoků, napadání a diskriminace LGBTQI+ osob.

Nenávistné projevy je těžké řešit, protože jsou málo hlášeny.

V České republice se na pomoc lidem ohroženým předsudečným násilím zaměřuje především In IUSTITIA, která poskytuje sociální a právní poradenství, zastupování osobám dotčeným předsudečným násilím a věnuje se i prevenci předsudečného násilí a projevů nesnášenlivosti.