Sociálně podmíněný stres (čtení)

Stres je běžným a častým jevem v životě každého člověka, ať už z velké události (úmrtí blízké osoby) nebo z každodenního života (dopravní zácpa).

Kromě obecných stresových situací, kterým jsou vystaveni všichni lidé, se LGBTQI+ osoby potýkají navíc s každodenním stigmatem, předsudky a diskriminací, což vytváří chronické stresující prostředí.

Často nerovné postavení LGBTQI+ osob vede ke zvýšenému počtu stresujících událostí, jako je násilí, diskriminace nebo obtěžování, které jsou spojeny s nižším sebevědomím, nejistotou a negativním vlivem na fyzické i psychické zdraví.

Model menšinového stresu pro LGB osoby

Model menšinového stresu původně vyvinutý Meyerem (2003) je pokusem objasnit proces, jak sociální stres zhoršuje duševní zdraví LGB osob. Model je založen na dvou předpokladech:

1. Stres je sociální povahy – existují objektivní vnější stresory, které se jeví jako důsledek heterosexismu a které vytvářejí nepřátelské prostředí pro LGB lidi
2. Existence těchto stresorů vede ke zhoršení duševního zdraví

Model menšinového stresu (Kol. aut. Specifika sociální práce respektující genderovou, sexuální a vztahovou rozmanitost: Část I, s. 51).

Menšinový stres je sociální, unikátní a chronický. Tedy je daný sociálním kontextem i osobnostními charakterikami člověka, a nelze ho jen tak „vypnout“.

Znevýhodněné skupiny pociťují ve společnosti nedostatek politického zastoupení, odmítání nebo diskriminaci v zaměstnání a bydlení. To může vést ke stresu, emoční únavě a depresi.

Vystavení předsudkům a diskriminaci vede k vážným negativním důsledkům v oblasti fyzického i duševního zdraví.

Důsledky sociálně podmíněného stresu mohou být velmi vážné. Například každá jednotlivá zkušenost s viktimizací zvyšuje pravděpodobnost sebepoškozujícího chování v průměru dvaapůlkrát.

Trans a genderově rozmanité osoby zažívají vyšší míru diskriminace a viktimizace než cisgender lidé. Kromě vnějších stresů se častěji pokoušejí o sebevraždu nebo mají zkušenost se sebevražednými myšlenkami.

Ve výzkumu, který byl realizován v roce 2020 v rámci mezinárodního projektu SWITCH, který za ČR realizoval Národní ústav duševního zdraví a organizace Transparent, a kterého se zúčastnilo 223 respondentek a respondentů z řad trans a nebinárních osob žijících v České republice, 30 % z těchto osob uvedlo, že mají zkušenost s pokusem o sebevraždu.

V dnešní době již existuje mnoho různých poznatků na základě empirických dat, jak lze toto riziko snížit. Důležité jsou zejména následující oblasti:

a) trans respektující odborná psychologická a psychoterapeutická pomoc,

b) podpora nejbližšího okolí trans a nebinárních osob,

c) odstraňování heteronormativity a cisnormativity ve společnosti na systémové úrovni.